Neumím plout sama tím oceánem bytí
Má loď je vratká a vodu nabírá
Nabízeného stébla já se ráda chytím
Ač se to nezdá, nejsem hrdina.
Život mě zkouší už pár let
Prý umím leccos vydržet
A co mě nezabije, to mě posílí
Už jem tak silná, že snad zešílím
Jsem silná jako tyčka v květináči
Unesu tolik, na co stačím
Klidně se opři, ale drž se pevně
Má síla je v Tobě, bereš si ji ze mě
Čím víc o mě stojíš, tím víc jí mám
Když v náručí Ti usínám....
Nesmím být sama a Ty sám.
Přihlásit se k odběru:
Komentáře k příspěvku (Atom)
Žádné komentáře:
Okomentovat