Letní sen

Ta postel vedle mne je k uzoufání prázdná
peřina nezvedá se v rytmu Tvého dechu
posedlost Tebou hodna už je blázna...
...bdít s Tebou v nocích plných vzdechů...

Dýchat Tvou vůni, být v Tvé náruči
hladit Tě po tváři a líbat Tvoji kůži
na čele, na rtech, na uších
tisknout se k Tobě, šeptat Ti "můj muži"...

Přání mohou být pošetilá
nevím, jestli ta má k nim patří
chtěla bych být Tvá kopretina
Ty mi svou louku, prosím, prostři.

Splyneme spolu v letní sen
co s prázdninami nekončí
z hlavy ho nevyženeš ven
v mysli Ti valčík zatančí

Sníš o něm, stále se Ti vrací
příjemně šimrá na zádech
voláš ho zpátky, když se ztrácí,
znovu a znovu bere dech...

Dřevo

Omalovánka, 2.500,- Kč

Totální ztráta rozumu

Chci být Tvou ženou do skonání
za ruku vést se životem
kam vstoupil jsi tak znenadání
teď ztrácím slova, šeptám jen: "je t'aime"

V žilách mám litry endorfinu
na očích klapky mámení
že nejsem objektivní říkám na rovinu
vždyť lítám metr nad zemí

Chci být Tvou ženou, lásko má,
i když se známe jenom krátce
Tvá vyznání se zdají být tak upřímná
každé Tvé slovo zní mi neskutečně sladce

Denně chci vedle Tebe uléhat
posetá stovkami Tvých polibků
zamilovanou nechci jenom hrát
postavu z Shakespearových úryvků

Zhmotněná představa drží mě za ruku
vysněná skutečnost opouští sen
na lásku nedá mi nikdo záruku
však v tuhle chvíli šťastná jsem

Chci být Tvou ženou - právě tak to cítím
když domlouvám se se svou ozvěnou
pošlu Ti obálku posetou kvítím
najdeš mě uvnitř vloženou...

Srdeční zástava

Srdce se zastavilo v bodě "milování"
a chce tam zůstat navěky
a nebo aspoň do svítání
tepat si v rytmu "já a Ty"

Vánoční sen

Ten zvláštní večer kouzlo má
tisíce svící hoří do noci
a na obloze hvězda jediná
vzdálenost pomáhá nám přemoci.

Oči se zvedají k té hvězdě
co plane světlem z Betléma
svítí mi do noci, i přes den
z temného dělá světlé "já"

Až Tě zas potkám, lásko má,
budu v Tvých očích hvězdu hledat
až Tvoje slůvka svádivá
budou mé srdce k Tvému zvedat

Nás už nic nerozdělí, miláčku,
splyneme jak dvě kapky rosy
jsem Tvoje rybička na háčku
se zvláštním přáním: "Nepouštěj mě, prosím!"

Vyznání

S každým Tvým nádechem
s každým mým vzdechem
s každým Tvým výdechem
každičkým dechem
chci být jen s Tebou.
S tváří uzardělou
Ti píšu další vyznání
o kráse společného snídání
o obědech a večeřích
o všem co je a není hřích
o mojí hlavě v oblacích...

Uvolnění

Kapička potu po hrudi mi stéká
svědkyně vzdechů milostných
zdá se, že do údolí kamsi spěchá
a lechtá mě a vyvolává smích.

Ten smích je plný uvolnění
v náručí Tvém se cítím malá
výbuchy vášně odezněly
já zůstávám Ti odevzdaná.

Ležím Ti na paži jak štěně
a je mi božsky! Báječně!
Rouhám se, vím, bylo to chtěné
s úsměvem vineš si mě k sobě bezděčně...

Vrba nad vodou

Skláníš se nade mnou jak vrba nad vodou
a voda nedutá a vylévá se z břehů
vrba se hladiny dotýká...snad náhodou
a z hlubin vytahuje všechnu něhu.
Větve se noří do vln rozbouřených
nahotu naši nic už neskrývá
tanec dvou těl v polštářích zabořených
právě teď na vrchol svůj dospívá...

Otvírání

Ťukáš mi, milý na okénko
chceš otevřít mou světničku
a přešlapuješ s trémou velkou
zda z dveří sundám petličku.

Já dávno zahodila z Tebe strach
a srdce své Ti odevzdala
jsi tím, kdo jediný smí přes můj práh
klíče k mým snům už jsem Ti také dala.

Srdce se plaší ve Tvém objetí
slyšíš, jak dýchám, cítíš každičký můj tep
stydím se za chtíč, v jehož zajetí
ze snů se ozývá těl našich step.

Procházíš se po mé bledé kůži
chceš zmapovat tu objevenou zem
označit plátky rudých růží
místa jež vyvolala milostný můj sten.

Pronikáš do mě zas a znova
šílenství smyslů zmámených
pro tuhle rozkoš scházejí mi slova
nesmím Tě nechat odejít...

4 živly v Tobě

Jsi jako oheň, svou vášní spalující
rozpaluješ jiskřičky mé touhy po něze
a cejchem lásky za svitu stovek svící
začíná naše nová geneze

Jsi voda,která moji mysl zaplavila
milování s Tebou lze k vodopádu přirovnat
kéž jsem i já v Tvé mysli zakotvila
Tvou vodní vílou chci se stát

Jsi čerstvým závanem v mém žití
jsi větrem změn, který měl přivanout
Tvůj dech chci na své kůži cítit
jen zkus mě k sobě přivinout

Jsi pevná půda pod nohama
jsi zem, kterou jsem našla v bažinách
chci být Tvou něhou zasypaná
jak cesta k ráji,již pokrývá prach...

Oči v barvě země

Nechci už hledat, když jsem našla
teď jen krok můj s Tvým doladit
na cestě, která kdysi byla prašná
než sprchlo štěstí. Tak to mělo být.

Našla jsem ve Tvých očích život
našla tam zemi, bezpečí
protože dál se cítím jako pilot
doufám, že přistání mě nezničí.

Katolík nejsem, nevyznávám náboženskou víru
však věřím v vyšší mocnost nad námi
a ta mi velí, že láska, dobro dodají mi sílu
tak se k ní modlím potají.

Potají šeptám modlitbičku o očích v barvě země
o usínání při polibcích za noci černočerné
o milování nejkrásnějším, při kterém luna bledne
o kouzlu spojení, když jeden přijde k jedné...

Ve vzduchu sex a plno touhy
víkend byl krátký, týden bude dlouhý
zmatení údů, myšlenek
chci pro sebe každý Tvůj dech

Vyklíčils ve mně najednou
a rosteš dál, mě naplňuješ
sobecky hýčkám si ideu dojemnou
že snad i Ty mne miluješ...

Namalovala jsem obrázek
je na něm princ z mých snů
se kterým toužila bych se procházet
krajibou štěstí do konce svých dnů.

Napsala jsem si básničku
o lásce, o štěstí, o životě
začala:"Můj milý deníčku,
nechci být sama jak kůl v plotě..."

Pak potkala jsem, lásko, Tebe
obraz i báseň roztrhala
náhle je krásné vše, co zdálo se být šedé
jsi lepší nežli fikce, ve kterých jsem si lhala...

Dieta

K snídani dala bych si pohlazení
po vlasech, po tváři, po bříšku i níž...
a porci milování - nad něj není
já ráda snídám hodně, víš?

Na přesnídávku postačí mi polibek
ještě tu snídani mám v živé paměti
jen slůvka sladká kdybys řek´
v ústech se rozplynou mi v zápětí.

Na oběd mohli bychom někam ven
piknik si v parku udělat
milovat se pod kaštanem
dalšími polibky se ládovat...

Svačinu vynechat - to byl by hřích
chci zas Tvé tělo ochutnávat
hladit je, tonout v polibcích
lalůčky ušní ožužlávat.

Ve světle svíček bych chtěla večeřet
prostřít si Tvoje nahé tělo
a až se sejde se rtem ret
svléknout i sebe - to by se mi chtělo.

Jazykem hledat nejchutnější místa
a pak se jimi opájet
nejlepší dieta - tím jsem si jistá
já chci ji s Tebou vyzkoušet...

Lhář

Jsi největší lhář, jakého jsem kdy poznala
a moc mě netěší, že jsem tě i potkala
i když jsem s tebou strávila pár krásných chvil
do života ses mi, žel bohu, netrefil.
Pošlapals hodně - moji důvěru
a další výmluvy už prostě neberu.
Hloupě mě dostaly tvé básničky
a ty teď trhám, skládám z nich lodičky
ve vaně obeplouvají mé tělo
které tě tolik, tolik chtělo...
Jen pořád nevím PROČ mi lžeš
za každou lež jen další navlékneš...
Věř mi, že jednou tě ta šňůra lží
až na lopatky položí.
Nechci být krutá, ani to neumím
krutý jsi ty, to tys mi ublížil.
Navrtal ses mi do života
do něj se otiskla tvá bota...
a teď je po tobě jen veta.

Jsi...

Jsi světýlko v mém tunelu
jsi pestrá duha nad mou hlavou
jsi žhavý uhlík ve vychladlém popelu
všechny mé myšlenky za Tebou plavou

Jsi plamínek mé naděje
že život se zas obrátí
samota pryč se poděje
když láska se mi navrátí

Jsi letmý úsměv na mé tváři
nosím Tě s sebou den co den
čteš ve mně jako v slabikáři
Ema má mámu, máma sen...

Tvoje oči

Dívám se Ti do očí na obrazovce
a je v nich všechna něha světa
ať říká si kdo chce co chce
já přece nebyla jsem sjetá
když líbal jsi mě na stráni
po prvním milování...

Pak zas a znova něžná slovíčka
a kromě nich i očí řeč
únava padala mi na víčka
a mezi námi žádná křeč
když četl's mi do usínání
po dalším milování...

Tak čtu Ti z očí všechnu něhu
a toužím po ní stále víc
bojím se, že dřív se dočkám sněhu
než polibků Tvých na mou líc
než dalších něžných vyznání
před, při i po milování...

Pochybnosti

Milion a jedna pochybnost
na srdce tlačí, vyvolává zlost
já tolik miluji a tolik toužím
a teď se pro Tvou lásku soužím
přestávám věřit Tvému slovu
a k nebi vzhlížím zas a znovu
s otázkou, proč mi tohle činíš
jestlipak do mne trochu vidíš...?
jak mučíš mne a zraňuješ
slovy svými, co jsou jen lež...

Beru to vážně...

Pohleď mi, lásko do očí
pozvedni pohled do mé tváře
a nepokládej za zločin
že není nad ní svatozáře

Já nejsem ani trochu svatá
cestu do nebes neřeším
pro mě je nebe že Tě vedle sebe hmatám
když zajímá Tě více než můj klín

Toužím být s Tebou každou chvíli
já hořím touhou být Ti na dosah
chci abys po sejmutí růžovoučkých brýlí
dál říkal mi jak máš mě rád

Jsem květina, co zalévá se láskou
jsem vůně, kterou chceš uchopit
jsem terra intacta za policejní páskou
jsem číše, co touží naplnit

Má slova nejsou jenom fráze
duši mám tolik, tolik křehkou
přestože snad ji špiní saze
já nejsem žádnou holkou lehkou...

Chápeš, že nejsem hračkou pouhou?
Chápeš, jak můžeš ublížit?
Chápeš, že po Tobě mřu touhou?
Jak chceš s mou láskou naložit?

Píšu Ti, píšu, slova jsou jen slova
můžeš a nemusíš jim uvěřit
pro mě to není hříčka pouhá
já potřebuji opět začít ŽÍT!!!

Prosím...

Sklenice rudého vína
a hudba divoká
splín padá do klína
vyschlá náruč naříká

Promile pochyb mezi řádky
jak hadi kloužou, plivou po mně jed
život je dlouhý...a přitom tak krátký
a já chci ŽÍT, ne čekat na zádech

Krůpěje vína na mých rtech
pouštíš mi žilou každou malou lží
co možná nestojí než za povzdech
pravda po kapkách padá do louží...

Víš, lásko, už sáhla jsem si na dno
nikdo to tenkrát neviděl
nejhorší deprese před světem pohřbím snadno
sílu mi kde kdo záviděl

Tabletky podrážely nohy
jen hlavu vzhůru, pevný krok
vypuštěná duše tolik bolí...
musíš to ustát...nejsi cvok...

Ta křehká duše v malém těle
se chvěje, běží na záložní zdroj
když hraje si jak má se skvěle,
že šlape jak bezchybný stroj...

Nechci už hrát si na to, jak jsem silná
nechci už lhát si do kapsy
chci být tak jiná jak jsem stejná
mávnout si s láskou na taxi...

Můj bože, ať doveze mě k cíli
chtěla bych zažít štěstí souznění
na dobu delší nežli chvíli
zestárnout v milostném blouznění

Já prostě potřebuji lásku
potřebuji jí propadnout
cokoli dám já klidně v sázku
na konec světa budu za ní plout

Můj Bůh mě stvořil k milování
dal mi i spoustu rozumu
a ten mi v mnoha věcech brání
chovám se v rámci bontonu...

Pak uvnitř křičím, brečím, volám, řvu
navenek obdiv, jak to zvládám snadno
největší lásce už jsem byla na pohřbu
a jak jsem řekla - sáhla jsem si na dno...

Zklamání stává se mým bytím
přesto jak Phoenix znovu vstávám
a každé stéblo, kterého se chytím
se možnou budoucností stává

Tak mezi zuby drtím další zklamání
miluji, doufám, miluji, toužím
na Tobě je další podání
...miluji...či soužím...?

Potřebuji Tvou náruč otevřenou
potřebuji teplo ze Tvých hebkých dlaní
jestli mě vyměníš za jinou
stanu se laní
s pohledem hadím
co s gustem svádí
a potom zraní
jen sebe zradí
jen sebe raní
už nikdy neuvěří ani...

Intermezzo

Otvírám klín
jak pohádkovou knížku
a Ty v ní listuješ...
až na peřinu padne stín
naplníš moji číšku
tělo mé tím svým přikryješ...

Až...

Až tíha žití padne na mou hlavu
Až budu mít pocit, že zas ve všem plavu
Až mračna zatáhnou mé nebe
Stačí si představit, má lásko, Tebe

Až do duše se zase vkrade splín
Až na všechno kolem položí se stín
Až zbude pocit, že i peřina mě chladí
Budu myslet na ruce Tvé, jež krásně tělo hladí

Až zas se budu mračit na okolí
Až stěžovat si budu, že mě něco bolí
Až černá kočka přes cestu mi vběhne znenadání
Já vzpomenu si, miláčku, na naše milování...

Až budu opět ve Tvém objetí
Až Tvé polibky zas doženou mě k dojetí
Až splynem spolu v jednu bytost
Až nepocítím žádnou lítost
Až budu vnímat jen Tvou něhu
Mé štěstí nebude mít břehů...

Promiň

Že zrada bolí vím. A dokonale.
A nerada ji oplácím.
Já miluji Tě neskonale
A přesto...od Tebe odcházím.

Já dál Tě toužím oslovovat "lásko"
Dál toužím po Tvých dotycích
Neprovinil ses ani hláskou
Jak Jidáš zrazuji Tě v polibcích...

Dlouho jsem o takové lásce snila
Dlouho ji hledala, teď šlapu po ní
Náš oltář lásky jsem zneuctila
Pro iluzi na bělostném koni.

Slzy mi kanou, s řasenkou se mísí
Smuteční pochod citů nejhlubších
Duši mám pošpiněnou od té černé směsi
a strašně těžkou, jak leží na ní hřích.

Nikdy jsem nemusela volit
cestičku na rozcestí mezi dvěma muži
Teď však už vím, jak moc to bolí
Poznávám to na své vlastní kůži.

Každý jste jiný od základu
Však láskou toužíte mě stejně zahrnout
Minutu po minutě otázku si kladu
zda volím správný pro mě proud.

Utápím se v té nejistotě
Ničí mě hrozné dilema
Mám rozhodnout se okamžitě?
K oběma cítím "Chci být Tvá"...

Jeden jste skála, pevná opora
Druhý zas proud, co strhuje mě s sebou
Nikdy jsem nebyla a nejsem potvora
Myšlenky stravují mě, v srdci zebou...

Bojím se, že se mi to vrátí
Bumerang z jiné strany přiletí
Však co se má stát, to se musí státi
Naposled spočinu v Tvém objetí...

Kouzlo nalezení

Miluji, toužím...není toho málo
a skromná dál už nechci být
chci získat toho, o kom se mi zdálo
a s ním dál krásné chvíle žít
v polibcích hledat kouzlo nalezení
v dotycích nechat tělo rozplynout
v mazlení vnímat chvíle okouzlení
jediné místečko neminout...
vpíjet se do Tvých hebkých očí
Tvé měkké dlaně po svém těle vést
mé hříšné myšlenky snad nejsou zločin
slíbils mne v náručí svém nést...
Já na tu náruč stále čekám
vzrušení z čekání mi nedá spát
když noční tma po těle stéká
s Tebou chci na schovku si hrát
schovat se ve tmě pod Tvou deku
a čekat až mě objevíš
Ty chodíš kolem...to je k vzteku!!!
tak blízko, a Ty mě nevidíš...
Já vím, že víš, jen napínáš mě
nás obou smysly zmámené
v očekávání té velké vášně
které už neumím říct NE
...mezi Tvé údy svými vpletená...
vášeň má přednost před spánkem...
dvě těla potem slepená
milostná hra vlka s beránkem...

Rozvod, a dál...?

Roztržená duše...jako peřina
a na zem padají z ní pírka snů
Roztržená duše...těžká vteřina
jizva, či naděje příštích dnů?

Každé z těch pírek cestu hledá
kdo ví, kam příště zapadne?
Co mi dnes v slzách spáti nedá
zítra chuť sladkou dostane...

Zítra už ochutnám a vychutnám si Tvoje bytí
zítra či třeba za sto let
až do hrsti to pírko lásky chytím
nebudu s ničím otálet

Celého si Tě vychutnám
nakrmím všechny svoje svoje smysly
uvěř mi, že už nejsi sám
na jinou ani nepomysli

Navždy Tě toužím provázet tou cestou
kde možná plno nástrah čeká nás
dokud se však mé oči lesknou
nebudeš potřebovat jiný jas

Chci Ti být milou průvodkyní
po životě a cestách kolem něj
alespoň to tak cítím nyní
když setkání je na dostřel...

Tančící mysl

Náš tanec těl
mě celou rozechvěl...
rozložil mě na myšlenky na Tebe
s nimi je teplo, srdce nezebe
dýcháš mi na něj, cítím Tvůj horký dech
i jemné mravenčení na zádech
bradavky derou se skrz látku
svlékám ji tiše - pěkně popořádku
vrstvičku po vrstvě odkládám
svou nahotu Ti s uzarděním předkládám
vztahuješ ruce rozechvělé
(leč v této chvíli chovají se směle)
...tu hru na smělost přijímám
(dávno Tě v duchu objímám)
tělo odkládám k tomu, co už máš
ať může začít náš otčenáš...
...přestávám oddělovat sen a realitu
vídám Tě v ulicích, doma i v srdce skrytu
vídám Tě v zrcadle v svých očích
Tvůj křik v mé duši nikdo neumlčí...
naplnils mě svou láskou přečistou
...začít svůj život znovu, teď už načisto...

Šeptej

Oči se střetly v bodě milování
ruce se sešly, blesk uhodil
mysl se zatměla a znenadání
po dotycích zatoužil můj klín

Šeptej mi, šeptej, že to cítíš taky
přitažlivost silnější magnetů
šeptej, až budou plakat mraky
že jsi tu pro mě jako já jsem tu

S kapkami deště do klína mi padáš
ztrácíš se ve mně, pršíš jako déšť
říkáš mi "Slunce", duhu v mých očích hledáš
a špitáš "Lásko, dál se mnou tu lež...na věky věků lež..."

Příběh

Ta cudně zabalená erotika
nám cosi slibuje, o splnění si říká...
Vzrušení těl, exploze mysli
neexistuje být nezávislým...
Cítím Tvé vzrušení, jsme na tom stejně
k lásce se přiznat neveřejně
a potom křičet do vesmíru
Příběh o splynutí dvou klínů.
Příběh o splynutí dvou duší
spojených amorovou kuší
spojených navždy osudem
až tady jednou nebudem...

Interneto

Touha po naplnění neskutečného
Klávesy v tichu - rytmus myšlenek
Náhoda v hrsti vedle srdce Tvého
Do sítě zavěsíme nový věk

Ťukání v rytmu milování
Prsty se rozeběhly v písmenkách
Mrkání monitoru smutně počítá mi
minuty bez Tebe, tmu po kapkách

Tělo se touží proměnit v ty klapky
Kterých se něžně dotýkáš
Pracuješ s nimi s obratností lapky
Srdce mi s nimi odmykáš

A mně se z toho potí dlaně
A prsty klikají na mokrou myš
Před spaním zas podrobím své tělo samohaně
Náruč Tvá virtuální svádí...víš?

Milování

Hlava se točí, krev se pění
Přisáti ústy v roztoužení
Tvé prsty na hmatníku mého těla
Chci být Tvá celá...celá...CELÁ!

Rytmické pohyby, mrazení v zádech
Pot řine se ve vodopádech
A zmáčí štěstím naše tváře
Oběti lásky u oltáře...

Chci cítit sílu, která s Tebe prýští
A očekávám věci příští
Jak píst mým lůnem projedeš...
Toužíš to se mnou zažít též...?

Já vím, že ano, saju to z Tvých úst
Že spolu nemůžeme držet půst
Že spolu tančit budem v jiskrách vášně
Až se Ti dám a Ty se dáš mně...

Potřebuji

Potřebuji cítit teplo ze Tvých dlaní
Celou noc si ho chci užívat
Průvodce štěstím ve bdění i spaní
Těm dlaním chci své teplo dát.

Potřebuji Tvá něžná slůvka vyznání
Nikdy jich nebudu mít dost
Ataky něhy, jimž se nebráním
A podléhám jim čistě pro radost.

Potřebuji touhu pro své další bytí
Tu, která pálí příjemně
Na cestu k Tobě pochodněmi svítí
Abych Tě našla a Ty mě.

Potřebuji lásku a vůbec ne málo
Chci z ní být namol opilá
Proto se muselo stát co se stalo
Abych se ve Tvých očích ztratila.

Potřebuji, má lásko, Tebe
A tuším, že to cítíš podobně
Postel bez Tebe každou noc mě zebe
V téhle hře půjde o hodně...

Pod kůží

Cestičky vyšlapané pod kůží
Dotyky vypálené cejchy rozkoše
Otisky vášně trny bez růží
v náručí žhavém mého zbrojnoše

Svědomí pošlapané otisky těch bot
Co pálí, hřejí, rozpouští mě
V soustředění jen na jediný bod
Otevírám, ty vstupuješ do mě...

Pod kůží procházíš se ledabyle
Synapse našich roztoužených těl
užít si spolu tyhle chvíle...
chci abys mě chtěl, aby ses chvěl, abys mě chtěl...

Ve spánku

Ze rtů Ti slíbat kapky milování
pak se v nich utopit a znenadání
se vynořit v Tvých očích svitu
jež mají příliv za úsvitu.

To jsou má cituplná přání
co vynoří se vždycky za svítání
než je pak spláchne tikot hodin
a já je večer znovu lovím.

Před usnutím mi pobíhají hlavou
unavenou, však nedočkavou
že budu smět zas ochutnat
kapičku ze rtů "mám Tě rád".

Hlava se točí z "miluji Tě"
a pavouk natahuje sítě
v naději chytit naše snění
kterým jsme pevně propojení.

Kde Tě mám?

Chybí mi Tvoje teplo pod peřinou
Chybí mi na tváři Tvůj zrychlený dech
Chybíš mi, byť vím, že nelíbáš teď jinou
Chybíš mi v žilách, jsi má krev

Nechci už opouštět a hledat
Nechci už tápat v temnotách
Nechci Tě ztratit ani třeba
Nechci mít z budoucnosti strach

Jen když jsi se mnou mohu volně dýchat
Jen když jsi se mnou, jsem to JÁ
Jen ze Tvých úst chci sladká slůvka slýchat
Jen do Tvých rukou oděná

Společně můžem všechno zvládnout
Společně vystavět svůj nový svět
Společně dokážeme snad i mládnout
Společně - na nových základech...

Co se mi honí hlavou...

Tak jak se navlékají korálky
chtěla bych myšlenky řadit.
Skládám si písmenka do řádky
jak moc Tě toužím hladit.

Toužila jsem se lásce oddat
a propadla se až na její dno
...odrazit se a cestu hledat
eliminovat všechno zlo...

Cestičky rovné vedou do pekla
možná tam stejně jednou skončím
za to, co nebylo a co jsem neřekla
co držím v sobě, s kým se loučím.

Až příliš věcí k řešení
Až příliš pro a proti
Až příliš možná těšení
Až příliš mnoho tratí...

Mozaika

Život je mozaika z barevných sklíček
každý z nás skládá si ho sám
průhledná sklíčka padají zpod víček
do Tvojí mozaiky je dám.

Chtěla bych sklíčka skládat s Tebou
vytvořit obraz z barev duhy
co už jsem složila, nechat za sebou
a skládat znovu život druhý.

Mám k tomu spoustu energie
a chuti stavitelů katedrál
dokud tu jsme, dokud tu žijem
a hledáme svůj svatý grál.

Je láskou naplněný po okraj
protože oba to tak chceme
v náručích navzájem objevit svůj ráj
neb k němu jít, dokud tam nedojdeme...

Splynutí

Tvůj stín mi padá do klína
já padám na dno sopky slasti
tam moje staré "já" teď umírá
svíjí se, padá do propasti.

Posedlost něhou, krásné svody
extáze tance na vlnách
na kůži kapky slané vody
spojena s Tebou nemám strach.

Tvé hebké dlaně laskají mé tělo
Tvé polibky mi vypalují cejch
to není zimou, že se chvělo
Tvá láska vyráží mi dech.

Nejde mi spát

Nemůžu spát, jak moc ve mně svítíš,
v takovém žáru se nedá spát
jsi Prométheem kdykoli mi ruku chytíš
rozžehnuls oheň, kterým chci Tě hřát.

Dáváš mi oheň na své teplé dlani
Dávám Ti srdce s obavami laní
Dávám Ti lásku, která hladí
Dávám Ti sebe, dokud jsme ještě mladí...

Milování

Když stehny svírám Tvoje boky
jazyky - hadi tančí divoce
vteřiny, minuty i roky
za zvuků noci v svitu měsíce.
A zase znovu za svítání
než vychladnou nám důlky po spánku
naplníme zas postel milováním
život pustíme po zpátku...

Rozpolcení

Nemůžu v noci klidně spát

myšlenky tančí v divokém reji

na prstech počítám má-nemá-má mě rád

a vlastně nevím, co si přeji.

Dušička plná k prasknutí

Srdce mi buší, rozpolcené

do noci uléhám bez hnutí

na kapesníky prosolené...

Pro Tebe, plamínku

Srdce na dlani prokláté kuší
hlava se točí, ve spáncích buší...
Způsobils požár, plamínku,
mozaiko z rozpálených kamínků,
otevíráš mou pobouchanou duši
Tvůj oheň lásky mi slzy suší.

Stojím tu nahá, nově zrozená
pro Tebe vstala jsem z popela.
Láska je všechno, plamínku,
ostatní nestojí za zmínku...

Touha

Miluji, toužím, co víc si přát?
Touha je zázrak dávat si i brát
do mraků vepsat Miluji Tě
naplnit tu touhu okamžitě
neřestná plnit Tvoje přání
milovat se až do svítání
a nikdy, nikdy nemít dost
v milostném objetí na věčnost...

Ten tanec těl Ti toužím věnovat
za slůvek pár, že máš mě rád
že chceš mou lásku akceptovat
do náručí mě toužíš schovat
z očí mi slíbat zbytky strachu
když mi z nich prší jako z mraků
a já Ti budou oporou
na věky věků s pokorou.

Poblouznění

Držet Tě za ruku a cítit její energii
vnímat její teplo v duchu šeptat si "JE JINÝ"
a poddávat se těmhle pocitům
co mají tolik blízko do citu...

Též poznávat tě blíž a blíž
nebýt ti ničím na obtíž
naopak být ti milou společnicí
umět i mlčet o společné věci...

To je má touha, moje denní snění
moje momentální poblouznění.

"Květ štěstí", olej na plátně, 40x40cm, 1.500,- Kč

"Květ lásky a naděje", olej na plátně, 40x40cm. 1.000,- Kč

Toužení

Schoulená ve sklenici vína
toužící po Tobě jsem časovaná mina
uzlíček nevybitých emocí
svázaná samotou Tě volám do noci...

Nikdo mě neslyší, můj křik je tichý
tak jak můj klín jež zoufale je lichý
čekající jen na tu správnou chvíli
chci Tě moc poznat, říkat Ti "můj milý"...

Láska svazuje

Chci bydlet v tobě a ty ve mně
svázat se láskou k sobě navzájem
jenže pak volám po svobodě němě
a ty to pokládáš za nezájem...

Hledáš ve mně jen záludnosti
a já z toho chci uniknout
jsem plná láskyplné zlosti
že neumím tak rychle přivyknout.

Toužím po vztahu jak žízeň po vodě
a přesto nedokážu tomu propadnout...
Je, nebo není "žít" o náhodě?
Dokážu se ještě nadechnout?

A ty to považuješ za nezájem.
Přitom dál nechci sama platit nájem,
chci stát a spát po něčím boku
a svůj krok přizpůsobit jeho kroku...

Co je to?

...že by snad láska? Ta věčná inspirace,
co dokáže dát ti i pěkných pár facek
ztratí se a zase objeví
a jizvy na duši ti zacelí...
...stejně tam jsou a ty to víš,
vůbec se tomu nedivíš.

Taky je máš, taky to znáš,
taky se v lásce nevyznáš.
I já je mám, i já to znám
a teď se v sobě nevyznám...

Míjení

Pseudoživot v pseudosvětě
pseudolásky v jedné větě
rodí se i umírají.
Vzájemně se nepoznají.

Míjíme se každým dnem,
slovem, dechem, dotykem...

Paralelní toužení
paralelní soužení
paralelní hledání
beznadějná setkání...

Dnes večer... zítra... v příštím století...
kdo z nás má o tom ponětí?

Jsem vůně

Jsem jenom vůně ve tvém světě
mrňavá kytička na tapetě
objevím se, zavoním a zmizím
ztratím se v zahradě cizí.

Jsem vůně, ve tvém světě bloudím
mísím se se vzduchem co proudí
a ty mě ledabyle vdechuješ
vpouštíš mě k sobě...doufám, kéž...

Jsem vůně, co tě prostupuje
neviděná, a přece tu je
zasahuje ti do soukromí
a na otázky neodpoví.

Jsem vůně, jíž se nezbavíš,
nevyvětráš, nezahodíš,
jsem v šatech, v hlavě, ve tvých snech,
jsem v tobě celá, jsem tvůj dech.

V hlavě

Jsem na procházce ve své hlavě
dnes jsem tu jenom jako host
snažím se udržet si odstup právě
od vzpomínek, jichž je tu dost a dost.

Potkávám tady staré známé
plejádu figur v každém zákoutí
příjemné, milé, i ty nepozvané,
ozvěny kroků v těžkém obutí...

Všechny ty lásky, co jsou pryč
smetiště citů zameteno
od brány odevzdaný klíč
a náhle láska nemá jméno...

Udržet odstup od všech lásek
jež vstoupily mi do hlavy
ne každá stojí za pár vrásek
všechny jsou pasé - c'est la vie.

Kolik těch vrásek ještě bude?
Kolik jich ještě okusím?
Toužím jen po jediné, co mi zbude
ať už být sama nemusím...

Koukám si do hlavy - kde je má podoba?
Už nevím která...Která z nich jsem já?
Stejně mě nikdo nepozná...
jsem ve své hlavě zalezlá...

"Tři grácie", olej na sololitu, 30x66 cm, 1.500,- Kč

Stýskám si

Stýskám si, stýskám, že Tě málo vidím,
že chvilky s Tebou rychle utečou
já za to stýskání se hrozně stydím,
dny bez Tebe se povlečou...
než přiběhneš zas na pár hodin
a srdíčko mi rozbušíš
vychrlíš na mě svých pár novin
a na patě se otočíš...

"Květ", olej na plátně, 50x70cm, 2.200,- Kč (prodáno)

Slzy

...a jsem zas naměkko, slzy nejdou zastavit
to, co už bylo, nejde napravit...
a slzy kanou dál...a máčejí mi duši
jež zabloudila v černočerné tuši
událostí, co chtěly rozdrtit.
Já navázala novou nit...
začala novou osnovu...
Jde ale začít odznovu
v tom světě lží a polopravd?
Bojím se, bojím lásku dát ...
Bojím se, bojím s někým novým být ...
Bytostně toužím v náručí se skrýt
a cítit pocit bezpečí
který mou duši přesvědčí
že láska ještě neumřela
že na mě čeká...stále celá...

Jsi?

Usínám s nadějí, že snad někde dýcháš
a to mi dává sílu, touhu žít
že hledáš právě mě, jen nepospícháš
svou lásku do mé touhy uložit.

Neznám Tě a nevím, odkud přijdeš
a řekneš:"Lásko, to jsem já,
budu tu pro tebe, když i ty budeš,
jsem šance tvoje a ty má."

Zkusme si to nepokazit
zkusmě si prostě vyjít vstříc
zkusme se ode dna odrazit
zapomenout na rub, najít líc.

Naděje umírá poslední
až když už není dalších dní,
když víš, že se nerozední...

Sbohem

Sbohem, má lásko, už to skončilo
a nebolí to, jen to mrzí,
nebudu dělat, že nic nebylo
i když ten konec přišel trochu brzy...

Mám svoji hrdost, znám svou cenu
i když můj život zabloudil
probouzím v sobě novou ženu
jdu dál, šanci jsi zahodil.

"Vítej v mém vesmíru", olej na gramodesce

"Rozevlátá" olej na kartonu, 50x47cm, soukr. sbírka

Touha

Chci skrýt svou touhu do tvých dlaní
a zůstat tam až do svítání
hlídat tam paprsky tvých světů
než splynou s mými za úsvitu.

Schoulená tiše ve tvé touze
dýchat tvou vůni, z polibků žít pouze
své sny uložit ke snům tvým
to bych si přála, lásko...smím?

"Love hurts", olej a akryl na plátně, 40x40cm, 1.000,- Kč

Jen si tak šeptám

Jen si tak šeptám za úsvitu
zda jsi, můj milý, plný citu
tak jako já, v té touze pošetilé
být s tebou déle nežli chvíle.

Jen si tak šeptám, když den začíná
chvíli svět vidět tvýma očima
a vidět místo, kde já stojím,
i když se toho trochu bojím...

Jen si tak šeptám za časného rána
že dýchat s tebou a být milována
je pro mě nejvíc, neumím být sama
dušička ztracená a rozervaná.

A tak si šeptám za svítání
že stvořeni jsme všichni k milování
jen někdo začne nenasytně brát
když ukážeš, že můžeš milovat.

"Vztahy", olej na kovu, vnější průměr 36cm

"Ucho", olej na papíře, 65x83cm

"Svázaný animou", olej na sololitu, 30x27cm, 500,- Kč

Před usnutím

Usínáš ve mně
a stejně tam se budíš
i když tu nejsi.To z hlavy nevypudíš -
ty chvíle s tebou v objetí...
jsem stále v jejich zajetí
když hlava klesne na polštář
a noc si připravuje snář.
V polštáři bydlí tvoje vůně
dokud tu je, jsi ty v mém lůně
a tvoje prsty bloudí ve vlasech
i když dnes večer jen v mých snech...

Nemůžu spát, jsem tebe plná
když do oken mi pouští luna
stříbrné nitky. Mně, i tobě.
Vstupuje k nám...
v té noční době,
kdy neživé prý ožívá
a svět se do tmy nořívá...

"Zakázaná láska", olej na sololitu, 30x66cm, 2.000,- Kč

"My story", olej na plátně, 30x60cm, 1.800,- Kč

"Variace na čtverec", mozaika z potravin, 50x50cm, 800,- Kč

"Život v krabičkách", olej na plátně, 50x40cm, 900,- Kč

"Červená, nevěstinec", olej a papír na sololitu, 30x30cm

"Růžová, kabaret", olej a papír na sololitu, 30x30cm

"Cestou k sobě", olej na plátně, 40x40cm, 1.800,- Kč

"Rozhovor", olej na sololitu, 66x30cm

"Egyptský čas", olej a hodinky na sololitu, 30x66cm, 2.000,- Kč

"Matrix", olej a krabičky na sololitu, 30x66cm, soukr.sbírka

"Neposkvrněné početí?", olej na plátně, 70x50cm, 2.500,- Kč

"Deprese, bez úniku", olej na sololitu, 30x66cm, 1.000,- Kč

"Svědomí", olej na sololitu, 30x66cm, 2.000,- Kč

"Spletité vztahy", olej na sololitu, 30x66cm, 1.500,- Kč

"Smrtící řeči", olej na plátně, 30x25cm, 1.000,- Kč

"Strom", olej na plátně, 120x75cm, 5.000,- Kč

"Gramo 3", olej na gramodesce

"Gramo 2", olej na gramodesce

"Gramo 1", olej na gramodesce

"Akt", olej na sololitu, 30x66cm, soukr.sbírka

Touhy těla

Touhy těla si hrají s city na honěnou

a ty mě objevuješ

otevřenou a nedočtenou

knížku plnou napětí

studánku připravenou k napití.

A tvoje dlaně na mém těle

píšou mi vzkazy rozněžnělé

o tom, že byl jsi dlouho sám

a já mám náruč dokořán.

Můj život rozběhl se mílovými kroky

prosím, buď tím, kdo mi ho zkrotí,

kdo zpomalí to tempo strašlivé,

neříkej nic, pokud chceš říct "ne".

Toužím být hlazena tvou něhou,

toužím být vločkou rozechvělou

roztát ti něžně na tváři

a pak ti v srdci zazářit.

Vím, už jsme dospělí...

K čemu jsme ale dospěli?

Nejdeš mi z hlavy

Nejdeš mi z hlavy.

Jako báseň

jež po kapkách se vpíjí do papíru.

Nejdeš mi z hlavy.

Jako refrén

písně snad stokrát omleté

a přece krásné

už pro tu svoji víru

že si ji s jinou nikdo nesplete.

Nejdeš mi z hlavy.

Jako verš,

na který, zatím, neznám rýmu...

Chybíš mi...

...a tak ti píšu, že mi zase chybíš

umím být hrozně neskromná,

a ty mě, mazliku můj, šidíš,

touha být s tebou...ohromná...

Iluze

Život mi mezi prsty protéká
všechno se zhroutilo, stačil jeden den
slzy, korálky navlékám
byla to iluze, jenom sen.
A teď jen slyším, jak jsem silná"
ona to vydrží, ona to ustojí, ona to zvládne"
všichni mi říkají jak jsem silná
a jen já vím - jsem na dně.

Vraťte mi iluze
Vraťte mi mé sny
Vraťte mi můj život v iluzích!

Proč zrada tolik bolí
a vždycky řízne, když to nejmíň čekáš
takový rány ty se těžko zhojí
když na oltář iluzí poklekáš.
Nechci bejt silná,
nechci to vydržet
nechci to ustát ani zvládnout
chci zpátky svůj iluzorní svět
vypudit z hlavy ránu zrádnou.

Vraťte mi iluze

Vraťte mi mé sny

Vraťte mi můj svět v iluzích...

Únava

Když život láme se mi v půli
vše co se děje, zdá se mi, že špatně
a nic už není po mé vůli
a vztahy - nejsou vratné.
Když únava je psychického rázu
a cesta nemá vidět cíl
řítím se ze strmého srázu
a vím, že nemám už dost sil...
Když láska už je jenom slovo
a vůbec radost nenosí
táhne mě ke dnu jak olovo
vzdávám to, o nic se neprosím.
Když život naloží mi víc než umím unést
a pozitivní přístup nestačí
a do koutku si toužím zalézt
a slzy nejde potlačit.

Ref:Umím být jako řetěz silná
nejslabší článek ho ještě udrží
Umím být jako řetěz silná
nejslabším článkem je život v iluzích
Umím být ještě silnější!
Umím být ještě silnější?
Asi bych chtěla být teď s Tebou
náruč Tvá tolik konejší...
Umím být ještě silnější?