Pohleď mi, lásko do očí
pozvedni pohled do mé tváře
a nepokládej za zločin
že není nad ní svatozáře
Já nejsem ani trochu svatá
cestu do nebes neřeším
pro mě je nebe že Tě vedle sebe hmatám
když zajímá Tě více než můj klín
Toužím být s Tebou každou chvíli
já hořím touhou být Ti na dosah
chci abys po sejmutí růžovoučkých brýlí
dál říkal mi jak máš mě rád
Jsem květina, co zalévá se láskou
jsem vůně, kterou chceš uchopit
jsem terra intacta za policejní páskou
jsem číše, co touží naplnit
Má slova nejsou jenom fráze
duši mám tolik, tolik křehkou
přestože snad ji špiní saze
já nejsem žádnou holkou lehkou...
Chápeš, že nejsem hračkou pouhou?
Chápeš, jak můžeš ublížit?
Chápeš, že po Tobě mřu touhou?
Jak chceš s mou láskou naložit?
Píšu Ti, píšu, slova jsou jen slova
můžeš a nemusíš jim uvěřit
pro mě to není hříčka pouhá
já potřebuji opět začít ŽÍT!!!
Přihlásit se k odběru:
Komentáře k příspěvku (Atom)
Žádné komentáře:
Okomentovat