Ta postel vedle mne je k uzoufání prázdná
peřina nezvedá se v rytmu Tvého dechu
posedlost Tebou hodna už je blázna...
...bdít s Tebou v nocích plných vzdechů...
Dýchat Tvou vůni, být v Tvé náruči
hladit Tě po tváři a líbat Tvoji kůži
na čele, na rtech, na uších
tisknout se k Tobě, šeptat Ti "můj muži"...
Přání mohou být pošetilá
nevím, jestli ta má k nim patří
chtěla bych být Tvá kopretina
Ty mi svou louku, prosím, prostři.
Splyneme spolu v letní sen
co s prázdninami nekončí
z hlavy ho nevyženeš ven
v mysli Ti valčík zatančí
Sníš o něm, stále se Ti vrací
příjemně šimrá na zádech
voláš ho zpátky, když se ztrácí,
znovu a znovu bere dech...
neděle 28. prosince 2008
pátek 26. prosince 2008
Totální ztráta rozumu
Chci být Tvou ženou do skonání
za ruku vést se životem
kam vstoupil jsi tak znenadání
teď ztrácím slova, šeptám jen: "je t'aime"
V žilách mám litry endorfinu
na očích klapky mámení
že nejsem objektivní říkám na rovinu
vždyť lítám metr nad zemí
Chci být Tvou ženou, lásko má,
i když se známe jenom krátce
Tvá vyznání se zdají být tak upřímná
každé Tvé slovo zní mi neskutečně sladce
Denně chci vedle Tebe uléhat
posetá stovkami Tvých polibků
zamilovanou nechci jenom hrát
postavu z Shakespearových úryvků
Zhmotněná představa drží mě za ruku
vysněná skutečnost opouští sen
na lásku nedá mi nikdo záruku
však v tuhle chvíli šťastná jsem
Chci být Tvou ženou - právě tak to cítím
když domlouvám se se svou ozvěnou
pošlu Ti obálku posetou kvítím
najdeš mě uvnitř vloženou...
za ruku vést se životem
kam vstoupil jsi tak znenadání
teď ztrácím slova, šeptám jen: "je t'aime"
V žilách mám litry endorfinu
na očích klapky mámení
že nejsem objektivní říkám na rovinu
vždyť lítám metr nad zemí
Chci být Tvou ženou, lásko má,
i když se známe jenom krátce
Tvá vyznání se zdají být tak upřímná
každé Tvé slovo zní mi neskutečně sladce
Denně chci vedle Tebe uléhat
posetá stovkami Tvých polibků
zamilovanou nechci jenom hrát
postavu z Shakespearových úryvků
Zhmotněná představa drží mě za ruku
vysněná skutečnost opouští sen
na lásku nedá mi nikdo záruku
však v tuhle chvíli šťastná jsem
Chci být Tvou ženou - právě tak to cítím
když domlouvám se se svou ozvěnou
pošlu Ti obálku posetou kvítím
najdeš mě uvnitř vloženou...
Srdeční zástava
Srdce se zastavilo v bodě "milování"
a chce tam zůstat navěky
a nebo aspoň do svítání
tepat si v rytmu "já a Ty"
a chce tam zůstat navěky
a nebo aspoň do svítání
tepat si v rytmu "já a Ty"
čtvrtek 25. prosince 2008
Vánoční sen
Ten zvláštní večer kouzlo má
tisíce svící hoří do noci
a na obloze hvězda jediná
vzdálenost pomáhá nám přemoci.
Oči se zvedají k té hvězdě
co plane světlem z Betléma
svítí mi do noci, i přes den
z temného dělá světlé "já"
Až Tě zas potkám, lásko má,
budu v Tvých očích hvězdu hledat
až Tvoje slůvka svádivá
budou mé srdce k Tvému zvedat
Nás už nic nerozdělí, miláčku,
splyneme jak dvě kapky rosy
jsem Tvoje rybička na háčku
se zvláštním přáním: "Nepouštěj mě, prosím!"
tisíce svící hoří do noci
a na obloze hvězda jediná
vzdálenost pomáhá nám přemoci.
Oči se zvedají k té hvězdě
co plane světlem z Betléma
svítí mi do noci, i přes den
z temného dělá světlé "já"
Až Tě zas potkám, lásko má,
budu v Tvých očích hvězdu hledat
až Tvoje slůvka svádivá
budou mé srdce k Tvému zvedat
Nás už nic nerozdělí, miláčku,
splyneme jak dvě kapky rosy
jsem Tvoje rybička na háčku
se zvláštním přáním: "Nepouštěj mě, prosím!"
středa 17. prosince 2008
Vyznání
S každým Tvým nádechem
s každým mým vzdechem
s každým Tvým výdechem
každičkým dechem
chci být jen s Tebou.
S tváří uzardělou
Ti píšu další vyznání
o kráse společného snídání
o obědech a večeřích
o všem co je a není hřích
o mojí hlavě v oblacích...
s každým mým vzdechem
s každým Tvým výdechem
každičkým dechem
chci být jen s Tebou.
S tváří uzardělou
Ti píšu další vyznání
o kráse společného snídání
o obědech a večeřích
o všem co je a není hřích
o mojí hlavě v oblacích...
čtvrtek 11. prosince 2008
Uvolnění
Kapička potu po hrudi mi stéká
svědkyně vzdechů milostných
zdá se, že do údolí kamsi spěchá
a lechtá mě a vyvolává smích.
Ten smích je plný uvolnění
v náručí Tvém se cítím malá
výbuchy vášně odezněly
já zůstávám Ti odevzdaná.
Ležím Ti na paži jak štěně
a je mi božsky! Báječně!
Rouhám se, vím, bylo to chtěné
s úsměvem vineš si mě k sobě bezděčně...
svědkyně vzdechů milostných
zdá se, že do údolí kamsi spěchá
a lechtá mě a vyvolává smích.
Ten smích je plný uvolnění
v náručí Tvém se cítím malá
výbuchy vášně odezněly
já zůstávám Ti odevzdaná.
Ležím Ti na paži jak štěně
a je mi božsky! Báječně!
Rouhám se, vím, bylo to chtěné
s úsměvem vineš si mě k sobě bezděčně...
Vrba nad vodou
Skláníš se nade mnou jak vrba nad vodou
a voda nedutá a vylévá se z břehů
vrba se hladiny dotýká...snad náhodou
a z hlubin vytahuje všechnu něhu.
Větve se noří do vln rozbouřených
nahotu naši nic už neskrývá
tanec dvou těl v polštářích zabořených
právě teď na vrchol svůj dospívá...
a voda nedutá a vylévá se z břehů
vrba se hladiny dotýká...snad náhodou
a z hlubin vytahuje všechnu něhu.
Větve se noří do vln rozbouřených
nahotu naši nic už neskrývá
tanec dvou těl v polštářích zabořených
právě teď na vrchol svůj dospívá...
Otvírání
Ťukáš mi, milý na okénko
chceš otevřít mou světničku
a přešlapuješ s trémou velkou
zda z dveří sundám petličku.
Já dávno zahodila z Tebe strach
a srdce své Ti odevzdala
jsi tím, kdo jediný smí přes můj práh
klíče k mým snům už jsem Ti také dala.
Srdce se plaší ve Tvém objetí
slyšíš, jak dýchám, cítíš každičký můj tep
stydím se za chtíč, v jehož zajetí
ze snů se ozývá těl našich step.
Procházíš se po mé bledé kůži
chceš zmapovat tu objevenou zem
označit plátky rudých růží
místa jež vyvolala milostný můj sten.
Pronikáš do mě zas a znova
šílenství smyslů zmámených
pro tuhle rozkoš scházejí mi slova
nesmím Tě nechat odejít...
chceš otevřít mou světničku
a přešlapuješ s trémou velkou
zda z dveří sundám petličku.
Já dávno zahodila z Tebe strach
a srdce své Ti odevzdala
jsi tím, kdo jediný smí přes můj práh
klíče k mým snům už jsem Ti také dala.
Srdce se plaší ve Tvém objetí
slyšíš, jak dýchám, cítíš každičký můj tep
stydím se za chtíč, v jehož zajetí
ze snů se ozývá těl našich step.
Procházíš se po mé bledé kůži
chceš zmapovat tu objevenou zem
označit plátky rudých růží
místa jež vyvolala milostný můj sten.
Pronikáš do mě zas a znova
šílenství smyslů zmámených
pro tuhle rozkoš scházejí mi slova
nesmím Tě nechat odejít...
neděle 7. prosince 2008
4 živly v Tobě
Jsi jako oheň, svou vášní spalující
rozpaluješ jiskřičky mé touhy po něze
a cejchem lásky za svitu stovek svící
začíná naše nová geneze
Jsi voda,která moji mysl zaplavila
milování s Tebou lze k vodopádu přirovnat
kéž jsem i já v Tvé mysli zakotvila
Tvou vodní vílou chci se stát
Jsi čerstvým závanem v mém žití
jsi větrem změn, který měl přivanout
Tvůj dech chci na své kůži cítit
jen zkus mě k sobě přivinout
Jsi pevná půda pod nohama
jsi zem, kterou jsem našla v bažinách
chci být Tvou něhou zasypaná
jak cesta k ráji,již pokrývá prach...
rozpaluješ jiskřičky mé touhy po něze
a cejchem lásky za svitu stovek svící
začíná naše nová geneze
Jsi voda,která moji mysl zaplavila
milování s Tebou lze k vodopádu přirovnat
kéž jsem i já v Tvé mysli zakotvila
Tvou vodní vílou chci se stát
Jsi čerstvým závanem v mém žití
jsi větrem změn, který měl přivanout
Tvůj dech chci na své kůži cítit
jen zkus mě k sobě přivinout
Jsi pevná půda pod nohama
jsi zem, kterou jsem našla v bažinách
chci být Tvou něhou zasypaná
jak cesta k ráji,již pokrývá prach...
pátek 5. prosince 2008
Oči v barvě země
Nechci už hledat, když jsem našla
teď jen krok můj s Tvým doladit
na cestě, která kdysi byla prašná
než sprchlo štěstí. Tak to mělo být.
Našla jsem ve Tvých očích život
našla tam zemi, bezpečí
protože dál se cítím jako pilot
doufám, že přistání mě nezničí.
Katolík nejsem, nevyznávám náboženskou víru
však věřím v vyšší mocnost nad námi
a ta mi velí, že láska, dobro dodají mi sílu
tak se k ní modlím potají.
Potají šeptám modlitbičku o očích v barvě země
o usínání při polibcích za noci černočerné
o milování nejkrásnějším, při kterém luna bledne
o kouzlu spojení, když jeden přijde k jedné...
teď jen krok můj s Tvým doladit
na cestě, která kdysi byla prašná
než sprchlo štěstí. Tak to mělo být.
Našla jsem ve Tvých očích život
našla tam zemi, bezpečí
protože dál se cítím jako pilot
doufám, že přistání mě nezničí.
Katolík nejsem, nevyznávám náboženskou víru
však věřím v vyšší mocnost nad námi
a ta mi velí, že láska, dobro dodají mi sílu
tak se k ní modlím potají.
Potají šeptám modlitbičku o očích v barvě země
o usínání při polibcích za noci černočerné
o milování nejkrásnějším, při kterém luna bledne
o kouzlu spojení, když jeden přijde k jedné...
úterý 2. prosince 2008
Namalovala jsem obrázek
je na něm princ z mých snů
se kterým toužila bych se procházet
krajibou štěstí do konce svých dnů.
Napsala jsem si básničku
o lásce, o štěstí, o životě
začala:"Můj milý deníčku,
nechci být sama jak kůl v plotě..."
Pak potkala jsem, lásko, Tebe
obraz i báseň roztrhala
náhle je krásné vše, co zdálo se být šedé
jsi lepší nežli fikce, ve kterých jsem si lhala...
je na něm princ z mých snů
se kterým toužila bych se procházet
krajibou štěstí do konce svých dnů.
Napsala jsem si básničku
o lásce, o štěstí, o životě
začala:"Můj milý deníčku,
nechci být sama jak kůl v plotě..."
Pak potkala jsem, lásko, Tebe
obraz i báseň roztrhala
náhle je krásné vše, co zdálo se být šedé
jsi lepší nežli fikce, ve kterých jsem si lhala...
Přihlásit se k odběru:
Příspěvky (Atom)