Roztržená duše...jako peřina
a na zem padají z ní pírka snů
Roztržená duše...těžká vteřina
jizva, či naděje příštích dnů?
Každé z těch pírek cestu hledá
kdo ví, kam příště zapadne?
Co mi dnes v slzách spáti nedá
zítra chuť sladkou dostane...
Zítra už ochutnám a vychutnám si Tvoje bytí
zítra či třeba za sto let
až do hrsti to pírko lásky chytím
nebudu s ničím otálet
Celého si Tě vychutnám
nakrmím všechny svoje svoje smysly
uvěř mi, že už nejsi sám
na jinou ani nepomysli
Navždy Tě toužím provázet tou cestou
kde možná plno nástrah čeká nás
dokud se však mé oči lesknou
nebudeš potřebovat jiný jas
Chci Ti být milou průvodkyní
po životě a cestách kolem něj
alespoň to tak cítím nyní
když setkání je na dostřel...
Přihlásit se k odběru:
Komentáře k příspěvku (Atom)
Žádné komentáře:
Okomentovat